Tento projekt bol realizovaný vďaka podpore z Európskej Únie
v rámci programu
Európa pre občanov.
MY A NAŠA HISTÓRIA
ROZHOVOR S ČLENKAMI BRNĚNSKÉHO TÝMU MY A NAŠE HISTORIE
1. Jak se ti dělaly rozhovory v rámci projektu?
Emily: Některé rozhovory se dělaly lehce, některé těžce. Lehce se dělaly rozhovory s lidmi, kteří mluvili zajímavě a nemluvili příliš dlouho. Těžce se dělaly rozhovory, které byly v něčem smutné.
Klárka: Rozhovory se mi dělaly dobře. Mnohé příběhy byly zajímavé, a pak to bylo i snadné.
• Komunitné centrum Spišské Podhradie a Roškovce:
Denis Pišta, Kristián Girga, Maroš Girga, Paulína Škopová, Dávid Tulej
• Komunitné centrum Plavecký Štvrtok:
Rút Biháriová, Karin Polakovičová
• DROM, romské středisko:
Emilia Kurková a Klára Bikárová. Do tvorby videa sa tiež zapojil Santino Kotlár
Na výskume sa podieľali:
2. Co bylo z tvého pohledu těžké?
Emily: Pro mě bylo těžké poslouchat lidi, kteří mluvili dlouho bez přestávky, a my jsme se jich nemusely na nic ptát.
Klárka: Pro mě bylo těžké, když respondenti brečeli, nevěděla jsem, co mám dělat. Někdy lidi mluvili moc tiše a nebylo jim rozumět, to bylo taky dost těžké.
3. Je něco, co si pamatuješ z rozhovorů? Překvapilo tě něco?
Emily: Pamatuji si rozhovor s Boženkou Horváthovou, která mluvila o tom, jak kdysi chodila do školy, a pak jak sama učila ve školce. Pak si pamatuji, jak pán Zima mluvil o smutných vzpomínkách a jeho manželka pak brečela. Pán Landori nám říkal o tom, jak kdysi chodil s „bílou“ českou holkou. Také si pamatuji, jak jsem se někdy smála, když mi něco přišlo vtipné.
Klárka: Pamatuji si hlavně příběh pána Zimy, který mluvil o svém pejskovi – společně se ukrývali v bunkru před nálety a tento pejsek s ním přežil válku.
4. Doplňující otázka: Co ses naučila během projektu při rozhovorech?
Emily: Naučila jsem se být ticho, když někdo mluví, i když to někdy trvá dlouho. Také jsem se naučila, že když se něčemu směju, tak je lepší vysvětlit, proč se směju, aby se lidi neurazili.
Klárka: Naučila jsem se naslouchat a vnímat, co mi lidi říkají. Zjistila jsem, jak důležité je mít s lidmi kontakt, dívat se na ně a reagovat na to, co říkají.
